Sportovní a pohybová fotografie – panning a dlouhé expoziční časy

O focení pohybu ať už na krátké nebo dlouhé expoziční časy jsme už v našem Magazínu zveřejnili několik článků. V tomto vás seznámíme s tím, jak využít pohybovou neostrost ve svůj prospěch. Pohybová neostrost, lidově řečeno rozmazaná fotka, je jednou z nejčastějších fotografických chyb, která provází tento obor od jeho vzniku. Důvodem je pohyb fotografovaného objektu během expozice, nebo naopak u statických záběrů může pohnout pro změnu fotograf fotoaparátem. Tím dojde ke stejnému efektu, tedy k rozmazané, přesněji řečeno, pohybově neostré fotografii.

foto: Martin Lukeš / pohybově ostrá fotografie / čas: 1/1250 s / clona: f/5 / ISO: 280

Základem ostré fotografie je světlo a správné nastavení fotoaparátu

Vše se v podstatě odvíjí od nedostatku světla. Při špatném světle potřebujeme delší čas, aby fotografie nebyla tmavá. V jiném případě si fotograf ubere světlo vysokým zacloněním, které potřebuje k docílení určité hloubky ostrosti. U statických záběrů je řešení celkem jednoduché. Můžete použít stativ, což vám dává téměř neomezené možnosti při vysokém zaclonění a dlouhých časech. Pokud chcete zmrazit pohyb a nemáte dostatek světla, lze využít na kratší vzdálenosti blesk, nebo všeobecně vyšší citlivost ISO. Díky němu ale může vzrůst hladina šumu a výsledná fotografie ztrácí na kvalitě.

princip švenku - posun fotoaparátu ve směru pohybu během expozice

Panning

Existují ale případy, kdy fotograf nechce pohyb zmrazit, ale naopak ho na části, případně na celé fotografii, přiznat. Nejznámějším takovým případem je tzv. panning neboli švenkování. Při tomto postupu nastaví fotograf relativně delší čas, což je při focení pohybu někde mezi 1/100s – 1/20s. Samozřejmě hodně záleží na míře rozmazání, kterého chce dosáhnout.


foto: Zbyněk Zácha / dlouhý čas expozice / čas: 1 s / clona: F13 / ISO: 100 / ND filtr

Pak si zaostří na pohybující se objekt, například automobil na závodní dráze, chvilku objekt sleduje, takže pohybuje fotoaparátem stejnou rychlostí ve stejném směru, a pak během pohybu zmáčkne spoušť a exponuje záběr. Fotoaparát je vůči autu v podstatě v klidu, protože se oba pohybují stejně, ale pozadí (případně popředí) a vlastně všechno ostatní je rozmazané. Kolem auta se vytvoří jedna souvislá šmouha, kterou způsobil pohyb fotoaparátu během expozice a výsledek je tak ostré auto na rozmazaném pozadí, což působí velmi efektně.


foto: Zbyněk Zácha / záměrné rozmazání pohybu / čas: 1/3 s / clona: f/11 / ISO: 100

Lze to samozřejmě udělat i obráceně, tedy použijete delší čas a fotoaparátem nepohybujete. Díky tomu zůstane vše ostré, jen pohybující se objekty se rozmáznou a na snímku se promění ve šmouhu. Tento způsob se ale nepoužívá tak často. Švenkování není vůbec jednoduchá záležitost. Fotograf musí nejen vystihnout optimální čas expozice, ale také velmi přesně synchronizovat pohyb fotoaparátu s pohybem a dráhou fotografovaného objektu.


foto: Jan Zavadil / panning / čas: 1/25 s / clona: F11 / ISO: 100

Při kratších expozičních časech nad 1/100 s se většinou nedá pohnout přístrojem o tolik, aby bylo výsledné rozmazání zajímavé, a nebo se musí pohybovat mnohem rychleji a to se pak většinou špatně synchronizuje.


foto: Martin Lukeš / panning / čas: 1/50 s / clona: f/5,6 / ISO: 180

Naopak při delších časech než je 1/20 s zase může dojít k tomu, že fotograf neudrží vertikální směr a fotoaparát roztřese. Tím pádem bude sledovaný objekt také neostrý stejně jako zbytek fotografie. Navíc je samozřejmě potřeba zohlednit i vzdálenost fotografované scény a použité ohnisko. Čím větší detail zabíráte, tím přesnější musí být načasování, protože jak známo v detailech se projeví sebemenší chybička, a to platí u ostrosti dvojnásob.


foto: Josef Vaishar / panning / čas: 1/80 s / clona: f/5 / ISO: 200

V neposlední řadě hraje velkou roli také rychlost pohybujícího se objektu. Je to tedy taková malá alchymie a určitě jde do jisté míry o cvik a zkušenosti. Zásadním problémem totiž je to, že během expozice není v hledáčku ani na displeji fotoaparátu nic vidět, protože světlo jde rovnou na snímač a kontrola plynulosti pohybu fotoaparátem je tedy čistě intuitivní.


foto: Martin Kozák  / panning / čas: 1/5 s / clona: f/4 / ISO: 100

Vhodné příslušenství pro fotografování panningu

Velmi dobrou pomůckou může být při panningu monopod, případně stativ. Všeobecně se tyto věci při focení pohybu většinou nepoužívají, protože expoziční časy jsou tak krátké, že se dají bez problémů udržet z ruky. Zmiňovaný postup je ale výjimkou. Monopod, případně stativ s hlavou povolenou v horizontálním směru, fixuje fotoaparát vertikálně, takže nedojde k jeho roztřesení. Dále pomáhá pro lepší koordinaci a plynulost pohybu a v neposlední řadě odlehčí rukám. Celá řada sportů se fotografuje ohnisky přes 300 mm a mnohé objektivy s lepší světelností jsou nejen velké, ale také poměrně těžké.


foto: Jan Kubita / panning / čas: 1/30 s / clona: f/9 / ISO: 400

Velkým otazníkem je také stabilizátor obrazu. Pokud ho necháme zapnutý, eliminuje se sice vertikální chvění, ale zároveň „táhne“ do protipohybu, což může být kontraproduktivní. Všeobecně se tedy doporučuje stabilizátor vypnout a je jedno, zda je optický v objektivu, nebo mechanický na snímači fotoaparátu. Výjimkou jsou pokročilé přístroje a objektivy, které umožňují vypnout stabilizaci pouze v horizontálním směru, ale v tom vertikálním jsou stále aktivní.


foto:  Jan Novotný / panning / čas: 1/50 s / clona: f/5,6 / ISO: 200

Ne každý švenk se vždycky povede, navíc málokdy napoprvé a zvláště když začínáte. Když to ale vyjde, výsledek stojí za to. Výsledná fotografie pak vypadá stejně, jako plakáty ze závodů Formule jedna, které zná asi každý kluk.


foto: Marek Madl / panning / čas: 1/20 s / clona: f/10 / ISO: 100

Články související s fotografování sportu a pohybu:

• Fotografujeme pohyb - dlouhé expoziční časy
• Fotografujeme pohyb - krátké expoziční časy
• Fotografická matematika, aneb jaké časy lze udržet z ruky
• Jak fotit pohyb ve tmě a špatných světelných podmínkách
• Automatická citlivost ISO, jak fotit portrét v pohybu
• Jak fotit sport
• Čím fotografovat sport (1/2)
• Čím fotografovat sport (2/2)
• Expoziční čas
• Preference času
• Bulb
• Manuální režim

foto: Martin Lukeš / švenk / čas: 1/30s / clona: f/16 / ISO: 160

Úvodní foto: Miroslav Genčur / panning / čas: 1/30 s / clona: F5,6 / ISO: 50