Recenze Nikon D780 tělo

Představení Nikon D780

Jak již kódové označení napovídá, je Nikon "dé sedmsetosmdesát" přímým nástupcem dnes již legendárního modelu Nikon D750. Ten byl pro mnohé fotografy vstupní branou do světa full-frame FX zrcadlovek. Svými technický parametry, a především pak skvělým obrazovým výstupem, se velmi dobře zapsal jak u nadšených hobby fotografů, tak i mezi profesionály, kteří se zaměřují například na reportážní, produktovou, nebo svatební fotografii.

Začátek roku 2020 nám přináší plnohodnotnou náhradu za tento více než 5 let starý model a Nikon představuje nový model D780. Ten konstrukčně vychází ze svého staršího bratříčka, ale samozřejmě se můžete těšit na mnoho vylepšení a vychytávek. Odborná veřejnost tento pokrokový model dokonce označuje slovem hybridní. Nikon D780 je sice klasickou digitální zrcadlovkou, ale zároveň v sobě kombinuje mnoho nejmodernějších technologií a prvků, které využívají digitální bezzrcadlovky. Osobně to považuji za velmi podstatný milník, který možná napovídá, že zrcadlovkám ještě není úplně odzvoněno a právě toto by mohla být cesta, jakou se jejich výrobci v budoucnosti vydají.

Klíčové parametry

Jedním z prvních parametrů, který asi zajímá každého fanouška digitální fotografie při ohlášení nového modelu, je velikost snímače, tedy jeho formát a rozlišení. V tomto směru se výrobce nepouštěl do žádných velkých experimentů a vsadil na léty prověřenou jistotu. Novinka je osazena obrazovým senzorem CMOS BSI o velikosti kinofilmového pole, tedy full-frame, nebo FX, jak jsou nikoňáci zvyklý, jehož rozlišení je velmi příjemných 24,5 milionu obrazových bodů. Technofilové možná zvednou obočí s otázkou, jestli to není málo. Přeci jenom vyšší modelová řada Nikon D8xx již léta nabízí 36 Mpx, nebo dokonce současných 42 Mpx. Upřímně tak vysoké rozlišení využije velmi malá cílová skupina fotografů, jako jsou například krajináři, nebo reklamní fotografové, a ti stejně většinou sáhnou po kamerách středního formátu.

24,5 Mpx je za mě naprosto skvělým kompromisem, který nabízí velkoformátový tisk do velikosti 51 x 34 cm / 300 dpi v plné kvalitě a zároveň si dokáže uchovat skvělý odstup od šumu i při velmi vysokých citlivostech. Zkušenější fotografové dobře vědí, že vyšší rozlišení znamená při stejné velikosti snímače fyzicky menší plochu jednoho obrazového bodu, menší rozestupy mezi pixely, a to vše se může projevit negativně při samotném obrazovém výstupu. Navíc když se fotografie povede a někdo by měl zájem si z ní udělat dvoumetrovou zvětšeninu nebo billboard, tak to není žádný problém, protože takto velké formáty se netisknou v plném rozlišení 300 – 400dpi.


Nikon D780 + Nikon 50 mm f/1,4 (clona: F8, ISO 100) + výřez detailu

Kombinace tohoto snímače a nejmodernějšího procesoru EXPEED 6 nabízí rozsah citlivosti ISO 100 – 51 200, kterou lze navíc rozšířit o hodnoty 50 a 204 800. Vzhledem k velmi dobrému zpracování šumu, tedy Nikon D780 zařadit mezi moderní reportážní fotoaparáty, které se hodí na příklad na halový sport, svatby a k zachycení mnoha dalších momentů při velmi špatním osvětlení. Rozšíření citlivosti ale není jediným vylepšením, kterého se novinka proti staršímu modelu dočkala. Nově lze nahrávat video ve 4K UHD rozlišení při 30 fps, nebo ve full HD / 120 fps. Na focení pohybu lze využít sériové snímání s rychlostí 7 sn./s. a v módu elektronické závěrky lze zvýšit rychlost až na 12 sn./s.

Vzhledem k tomu, že jde o standardní DSLR, tak nechybí optický průhledový hledáček, ale v režimu živého náhledu lze využít i fotografování přes LCD, který je výklopný a umožňuje navíc i dotykové ovládání. Oproti předchozímu modelu se vylepšila také možnost použít rychlejší karty SD (UHS-II), dále se zdvojnásobilo rozlišení měřícího RGB snezoru, zvýšil se datový tok videa z 8 na 10-bit N-log (přes HDMI), kapacita baterie se zvýšila téměř o dvojnásobek a nově lze připojit kabel 3.1 USB.

Při fotografování přes zmiňované Live View se fotoaparát chová velmi podobně jako nedávno představená řada bezzrcadlovek Nikon Z. To znamená, že umí fotit a natáčet za využití automatického ostření s fázovou detekcí, nechybí ani detekce obličeje, detekce oka a ostřící body. 273 ostřících bodů pokrývá 90% plochy snímače. Při fotografování přes hledáček je k dispozici 51 AF bodů a 15 z nich je křížových.

Základní specifikace

• rozlišení: 24.5 Mpx
• senzor: full-frame BSI CMOS
• ISO: 100 - 51 200 (rozšíření 50 - 204 800)
• rozsah závěrky: 900s - 1/8000s
• sekvenční snímání: 7 sn./s (el. závěrka - 12 sn./s)
• počet ostřících bodů: 51 (15 křížových)
• pokrytí hledáčku: 100%
• zvětšení hledáčku: 0,7x
• ostřící body v Live view: 273
• měřící senzor: RGB 180 000 bodů
• displej: výklopný/dotykový
• velikost LCD: 3,2 ”
• rozlišení LCD: 2 359 000 bodů
• video: 4K UHD/30p (bez cropu)
• video výstup: 10 bit (N-Log nebo HLG)
• karty: 2x UHS-II SD
• konektivita: Snapbridge Bluetooth a Wi-Fi (přenos RAWů)
• výdrž baterie: 2260 snímků (CIPA)

Co je nového

Krom toho, že Nikon D780 převzal některé prvky z bezzrcátkové serie Nikon Z, uloupil mnoho vychytávek a praktických funkcí také z druhé nejvyšší řady bezzrcadlovek Nikonu, konkrétně modelu D850. Velmi mě potěšila přítomnost asistenta ručního zaostřování, funkce Focus Peaking, pro kterou lze nastavit 4 úrovně a 3 různé barvy. Milovníci makra a dalších žánrů, které vyžadují prodloužit standardní hloubku ostrosti, jistě potěší funkce Focus Shift. Krajináři pro změnu uvítají režim HDR a funkce časosběrného videa nebo intervalového snímání. 

Rozsah délky expozice je navíc rozšířen místo standardních 30 “ až na 900 “. To pro změnu ocení milovníci hrátek s dlouhými časy nebo astrofotografie. Z vyššího Nikonu D850 je převzatý také měřící RGB senzor s rozlišení 180 000 obrazových bodů. Kromě klasických fotografických funkcí lze novinku využívat také jako poměrně výkonnou videokameru. 4K rozlišení je bez cropu a využívá tedy plný formát snímače. Výstup videa je v 10 bitech a nechybí ani populární barevné profily N-Log a Hybryd Gamma Log (HLG).

Systém ostřících bodů v hledáčku a na LCD v živém náhledu.

Porovnání Nikon D780 / D750 / D850

Tělo konstrukce a ovládací prvky

Co se týče designu a ergonomie, nepřináší novinka žádné velké překvapení, ale zároveň vůbec žádné zklamání.  Ostatně proč se také pouštět do nějakých experimentů a designových výstřelků. Nikon vsadil na dnes již tradiční a osvědčený koncept, který je prověřený a vždy se u uživatelů shledával s velmi kladnou odezvou. Proti svému předchůdci se tedy na první pohled moc neliší, ale na druhou stranu dlouholetý příznivec stáje Nikon jistě ocení, že většina ovládacích prvků zůstává na své místě. Díky tomu lze fotoaparát ovládat intuitivně i „poslepu, přesněji řečeno s okem na hledáčku.

Zadní stěně dominuje klasických křížový ovladač, kterým se lze pohybovat v menu nebo mezi jednotlivým nastavením. Drobnou změnu nalezneme u tlačítka pro spuštění živého náhledu, které se přesunulo ze spodní části zadní stěny směrem k hledáčku. Milovníky nových technologií potěší  že mohou fotoaparát ovládat prostřednictvím výklopného a dotykového displeje, což je ostatně také velmi praktické a navíc jsme na to zvyklí z chytých telefonů. Jedna změna mi ale udělala velikou radost, a to je přesunutí tlačítka citlivosti ISO z levého sloupce na zadní stěne ke spoušti. V podstatě došlo k výměně za talčítko funkce měření expozice, které přeci jenom není tak používané. Když jsem před mnoha lety přecházel z Canonu EOS 400D na Nikon D90, strašně mě u Nikonu mrzelo, že nikoho z konstruktérů nenapadlo dát tlačítko ISO samostatně někam ke spoušti, jak tomu bylo u Canonu.


Volba citlivosti se totiž nacházela na levé části přístroje, a tak byly k jejímu nastavení potřeba vždy obě ruce. Přitom je to tak prosté. Mnoho fotografů si proto citlivost nastavovalo na některém z funkčních tlačítek na pravé straně přístroje, ale stejně to za mě není ono. U vyšší modelové řady, jsme se této drobné, ale velmi praktické změny dočkali už dříve a nyní se tak stalo i u střední třídy full-frame zrcadlovek. Mám docela radost ze zjištění, že tato má potřeba nebyla pouze individuálním vrtochem a že Nikon naslouchá potřebám nás fotografů.

Volně programovatelná tlačítka tak mohu využít na jiné funkce, se kterými poměrně často pracuji, jako například režim HDR nebo volba tichého fotografování za použití elektronické závěrky. Mimochodem obě zmiňované vychytávky využívám opravdu často. HDR se hodí při focení krajiny, nebo interiéru a tichá závěrka je geniální při focení koncertů vážné hudby, svateb a všude tam, kde nechcete rušit zběsilým cvakáním. Ostatně to se může hodit i při focení momentek, ať už těch doma, nebo na ulici při street fotografii, když nechcete být moc nápadní.

Obrazový výstup

Samotné kvalitě a obrazovému výstupu v podstatě nelze nic vytknout. Hustota pixelů na snímači a jejich samotná plocha je naprosto ideální, což je dáno tím, že výrobce optimalizoval rozlišení vzhledem velikosti snímače. Naštěstí jsou pryč ty doby, kdy platilo, že čím víc megapixelů, tím víc adidas.

Při recenzi jsem velmi často využíval mnou preferovanou kombinaci manuálního režimu a automatické citlivosti ISO. Záměrně jsem pro AUTO ISO, nenastavoval žádnou horní hranici, a tak mnohdy fotoaparát sáhl i po nejvyšších hodnotách. Občas dokonce využil i rozšířenou citlivost ISO 204 800. Lhal bych, kdybych řekl, že jsou tyto extrémní hodnoty bez šumu. To je samozřejmě nesmysl. Do ISO 12 800 je nárůst šumu velmi pozvolný a jeho charakteristika je hodně podobná filmovému zrnu. To má monochromatické podání bez větších artefaktů a barevných map. Mezi hodnotami 12 800 a 51 200 začne šum gradovat a především ve středních a tmavých tónech se sem tam objeví nějaký jemný náznak mapy s barevným nádechem.

Při nejvyšších hodnotách ISO 102 400 - 204 800 je nárůst šumu nejvýraznější a v detailech se objevují výraznější artefakty. Obojí je ale patrné pouze při 100% zvětšení. Pokud bych tedy podobný snímek použil pro on-line prezentaci, nebo do tisku menšího formátu, pak jde pořád o „koukatelný“ záběr, který je pro nějaké reportážní nebo dokumentární účely naprosto použitelný. V tomto ohledu je tedy D780 naprosto úchvatná a pro mě jako milovníka reportáží a dokumentů je to skvělá mašinka. Bohužel v době recenze ještě nebyl k dispozici konvertor z formátu RAW, což je otázka hodiny, ale pokud si dá člověk péči s nějaký manuálním převodem a vyvoláním z nekomprimovaného formátu, vyždíme z toho ještě o chlup víc.


Porovnání obrazového výstupu ISO 100 - 3200 (redukce šumu NORMAL)

Tělo má naprosto skvělou ergonomii a úchop, takže se dá velmi snadno ovládat i jednou rukou. Navíc je utěsněno proti prachu a proti vlhkosti, a tak bych se ho nebál vzít do náročnějších podmínek nebo ho používat čistě jako pracovní nástroj, který prostě musí něco vydržet.

S čím mě Nikon hodně potěšil je jak již zmiňovaná kombinace toho nejlepšího ze systému tradičních DSLR, tak i moderních a trendy bezzrcátkových fotoaparátů. Ač spadám spíše do kategorie fotografů té „staré školy“, bez jakéhokoliv zaujetí potvrzuji, že současné bezzrcadlovky mají spoustu výhod a chápu, proč oslovují tolik fotografů. Na druhou stranu za mě reálný pohled skrze hledáček/objektiv zatím nelze ničím nahradit. Navíc je tu nulové zpoždění obrazu, což je například pro sportovní reportéry a vůbec při fotografování pohybu, klíčové. Proto mě hrozně baví, že se značce Nikon podařilo zkombinovat výhody obou systému v jednom fotoaparátu.

Pokud budu fotit sport nebo nějaký pohyb, využiji hledáček se 100% pokrytím a užiju si reálný obraz skrze optickou soustavu, ale zrovna tak se mohu přepnout do živého náhledu, kde mám k dispozici 273 ostřících bodů s fázovou detekcí. Mohu využít reálný náhled expozice, asistenta manuálního ostření, pomocnou lupu s mnohonásobný zvětšením obrazu nebo veškeré vymoženosti nahrávání videa, jako je například detekce oka či detekce obličeje. A přesně to je cesta, které se doufám výrobci zrcadlovek budou držet. Proč se hádat, jestli je lepší ten či onen systém, když lze skloubit ty nejlepší výhody obou a narvat je do jednoho „hybridního“ těla. Takže za mě velké díky!!


Porovnání obrazového výstupu ISO 6400 - 204 800 (redukce šumu NORMAL)

Postřehy z praxe

Vzhledem k tomu, že posledních 10 let fotografuji na systém zrcadlovek Nikon, kdy jsem začínal s modelem D90 a nyní vlastním Nikon D850, tak se mi D780 jeví jako velmi moderní a kultivovaný fotoaparát. Myslím, ža na jeho přechod nebude mít problém nikdo z jakékoliv nižší modelové řady, ale ani nikdo z profesionálních fotografů, pokud by se někomu z nich dostal do ruky třeba jako náhradní nebo záložní tělo.

Proti D850, se kterou mám pořád tendenci ho srovnávat, jsem tam našel jediné dvě drobnosti. Novinka má na displeji o něco menší zobrazení elektronického horizontu, ale zase na druhou stranu je citlivější, a tím pádem zřejmě i přesnější. A druhá věc je matnice, ze které mám pocit, že má proti vyššímu modelu hrubší rastr. Obě věci ale spadají spíše do kategorie kosmetických drobností, které je schopný postřehnout pouze takový šťoural jako jsem já. Co mě naopak velmi příjemně překvapilo, je ohromná výdrž baterie, kterou jsem za týden vlastně ani nebyl schopný vymlátit. Podle měření CIPA výrobce uvádí až 2260 fotografií na jedno nabití, ale při používání v běžné provozní teplotě a nějaké té sekvenci, bez použití displeje věřím, že se lze bez problému dostat až na 3000 možná 3500 fotografií. To je proti současným bezzrcadlovkám až desetinásobek, a to je myslím zásadní například pro cestovatele nebo reportážní a svatební fotografy. Obě skupiny jistě budou potěšeny také slotem na dvě karty a možností nahrávání videa ve 4K UHD rozlišení.

Příklad nejvhodnějších objektivů

Svatá trojice zoomů

Nikon 14-24mm f/2,8 AF-S G ED

Nikon 24-70mm f/2,8 E ED VR

Nikon 70-200mm f/2,8 E FL ED VR

Není nad pevné sklo

Nikon 20mm f/1,8 G ED

Nikon 24mm f/1,4 AF-S G ED

Nikon 35mm f/1,4 AF-S G

Nikon 50mm f/1,4 AF-S NIKKOR G

Nikon 85mm f/1,4 AF-S G

Nikon 105mm f/1,4 AF-S E ED