Fotografujeme krajiny - jak správně ostřit Fotoporadna

Fotografujeme krajiny - jak správně ostřit

Martin LukešAktualizováno: 22. 4. 2015 v 13:38 • Rubrika: Fotoporadna

Každý méně zkušený fotograf se při focení krajin dostal do problému s ostrostí fotografie. Krajina jako taková je podobně, jako architektura, nebo produktová fotografie, technický žánr a obrazová kvalita a ostrost tu hrají velkou roli. Problémů, které mohou v terénu nastat, je hned několik. Od nechtěné pohybové neostrosti, přes špatné zaostření, až po nevhodnou hloubku ostrosti. V tomto článku vám prozradíme, na co si dát pozor a jak to udělat, aby byly vaše fotografie ostré, jako samurajský meč.


foto: Martin Lukeš - čas 1/5s - clona f/16 - ISO 100
 Nikon D800 tělo + Tamron AF SP 24-70mm f/2,8 Di VC USD pro Nikon

Pohybová neostrost

Je jednou ze základních fotografických chyb, která se opakuje ve všech žánrech. Její příčinou je pohyb fotoaparátu, nebo pohyb fotografovaných objektů během expozice. U statických žánrů jde většinou o první případ, protože krajina se většinou nehýbe. Fotograf by si měl tedy hlídat expoziční časy, které je schopný udržet z ruky. Všeobecně platí pravidlo, že z ruky lze udržet převrácenou hodnotu ohniskové vzdálenosti. Při ohnisku 30mm je tedy bezpečný cca čas 1/30s. Bohužel to ale nelze brát paušálně. Velkou roli hraje to, zda má objektiv, nebo fotoaparát stabilizátor obrazu, dále jestli použijete plnoformátový fotoaparát tzv. Full Frame, nebo ten s menším snímačem APS-C, kde se musí ohnisko přepočítávat koeficientem nazývaným crop faktor. K přepočtu ohniskévé vzdálenosti také můžete využít nástroj, který naleznete v naší Fotoškole. Bezpečné časy jsou poznamenány ale mnoha dalšími vlivy. Určitě zde hraje roli věk a tělesná kondice fotografa a třeba i to, kolik toho předchozí večer „vypil“ :-) Pokud vezmeme v potaz, že většinou se krajinky fotografují kratšími ohnisky, někde mezi 16 až 30 mm, měli by se časy expozice pohybovat cca v hodnotách 1/50s – 1/100s. Této problematice jsem ale podrobněji věnoval v článku FOTOGRAFICKÁ MATEMATIKA.


foto: Martin Lukeš  - čas 1/60s - clona f/8 - ISO 200
Nikon D90 tělo + Nikon 16-85mm f/3,5-5,6 G AF-S DX ED VR

Zkušenější fotografové, kteří nechtějí být limitováni konkrétní dobou expozice, samozřejmě používají stativ. I tento postup má ale určitá pravidla, která je potřeba dodržet. Stativ krajinářům ale pomáhá a to nejen při delších expozicích. Díky němu lze snímek velmi přesně zakomponovat, nebo použít jinou expozici, beze změny kompozice. U záběrů, které jsou pořízeny ze stativu, lze také aplikovat některé počítačové procesy, kterými jsou například HDR, nebo panorama. Kreativnější fotografové, kteří využívají pohybovou neostrost jako určitý výrazový prostředek, by se bez stativu vůbec neobešli. Dlouhé expoziční časy, v kombinaci se stativem, na fotografii vytváří například efekt tekoucí vody, rozfoukaných mraků, nebo dokonale hladké vodní hladiny.


foto: Martin Lukeš - čas 25s - clona f/22 - ISO 50
Nikon D800 tělo + Tamron AF SP 24-70mm f/2,8 Di VC USD pro Nikon

Správný režim ostření

Na fotografický kurzech se u začínajících fotografů velmi často setkávám s tím, že používají základní režim ostření, tak jak je nastavený od výrobce, což je samozřejmě špatně. Mnoho značek má přednastavený „automatický výběr ostřícího bodu“. To ale serióznější fotograf nikdy nepoužívá. V tomto režimu fotoaparát automaticky vybere, na co zaostří, takže nemáte pod kontrolou, co na snímku bude ostré. A aby vás foťák spletl dokonale, může si vybrat několik různých ostřících bodů najednou. Mnoho fotografů se pak spoléhá na to, že budou mít ostrý celý snímek tak, jak ukazují ostřící body, ale často je čeká velké překvapení. Hloubka ostrosti není dána vzdáleností mezi jednotlivými zaostřovacími body, ale především clonovým číslem a dalšími proměnnými. Tento režim ostření je tedy v podstatě nepoužitelný a to nejen na focení krajin, ale v podstatě na cokoliv. Pokročilejší přístroje ho dokonce vůbec nemají. Jde lidově řečeno o nesmyslnou funkci. Natavení AF-A (u Canonu AI FOCUS), tedy NIKDY nepoužívejte.


foto: Martin Lukeš - čas 1/125s - clona f/6.3 - ISO 200
Nikon D90 tělo + Nikon 16-85mm f/3,5-5,6 G AF-S DX ED VR

Vzhledem k tomu, že se krajina nepohybuje, můžeme vyloučit i režim průběžného, neboli kontinuálního ostření AF-C (u Canonu AI-SERVO). Poslední možností je tedy režim ostření AF-S (ONE SHOT), neboli jednorázové zastření (Auto Focus Single). Jakmile v tomto režimu namáčknete spoušť, zůstává zaostřeno na původní místo, dokud spoušť nedomáčknete a to bez ohledu na to, jestli se ještě před expozicí pohnete. Díky tomu lze velmi dobře používat postup zvaný přenesení kompozice. Klasický příklad – nechcete mít pařez, na který ostříte prostředním zaostřovacím bodem uprostřed, tak namáčknete spoušť, tím přidržíte i zaostření, zakomponujete pařez někam mimo prostředek a pak domáčknete. Pařez bude na fotografii zaostřen. Tento způsob využívají nejen krajináři. Pomocí něho se dá ostřit v podstatě na cokoliv, co se nehýbe.


foto: Martin Lukeš - čas 25s - clona f/14 - ISO 100
Nikon D800 tělo + Tamron AF SP 24-70mm f/2,8 Di VC USD pro Nikon

Hledáček nebo displej

U klasických zrcadlovek nedoporučuji při běžných momentkách a rodinných fotografiích používat pro focení živý náhled displeje - Live View. Systém automatického ostření je přes LCD mnohem pomalejší a to může být problém. U statických žánrů, jako je třeba makro, zátiší, interiér, architektura, nebo právě krajina, může být focení přes živý náhled přínosem. Dnešní displeje jsou poměrně velké a zakomponování snímky je díky nim mnohem komfortnější. Některé fotoaparáty mají navíc výklopný displej, takže se nemusíte ohýbat k hledáčku, zvláště když fotografujete z podhledu. U levnějších zrcadlovek navíc hledáček nepokrývá celých 100% záběru, takže je pak na snímku vždycky o něco víc, než co vidíte. Na displeji je ale vidět vše, což zase pomáhá k precizní kompozici. No a v neposlední řadě je tu výhoda digitální lupy. Obraz na displeji si lze několikrát nazvětšovat, což pomáhá zpřesnit manuální zaostření (MF), pokud se ho rozhodnete použít. To v krajině není určitě od věci.


foto: Martin Lukeš - čas 1/25s - clona f/13 - ISO 200
Nikon D800 tělo + Nikon 20mm f/2,8 AF NIKKOR D A

Správná hloubka ostrosti

Při fotografování krajinek byste se měli držet základního pravidla a to, že by fotografie měla být ostrá po celé ploše. Tedy tak aby bylo ostré jak popředí, tak nejvzdálenější horizont. A to je pro mnohé kámen úrazu. Je všeobecně známo, že hloubku ostrosti lze ovlivnit clonovým číslem. Při nízké cloně je hloubka ostrosti malá a ostrá je jen část snímku (např.: f/2.8) a při vysokém clonovém čísle je hloubka ostrosti velká, takže je ostrá celá fotografie (např.: f/16). Bohužel to ale není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Hloubku ostrosti ovlivňují kromě clony také další veličiny a těmi jsou:

  • Ohnisková vzdálenost
  • Zaostřovací vzdálenost
  • Velikost snímače
  • Rozlišení fotoaparát


foto: Martin Lukeš - čas 1/13s - clona f/16 - ISO 100
Nikon D800 tělo + Tamron AF SP 24-70mm f/2,8 Di VC USD pro Nikon

Protože jde ale o fyziku, a všechny tyto proměnné lze dosadit do vzorečku, je poměrně snadné spočítat si odkud, kam bude fotografie ostrá. Jen musíte vědět, jak na to.

Někteří fotografové dělají při zaostřování v krajině tu chybu, že zaostřují doprostřed scény, nebo dokonce na vzdálené pozadí. To je ale špatně. Všeobecně se říká, že by se mělo ostřit zhruba do spodní třetiny záběru. To ale také není přesné. Je totiž dáno, že pokud fotoaparátem s určitou velikostí snímače, daným rozlišení, při použití konkrétního ohniska a při konkrétní cloně, zaostříte na určitou danou vzdálenost, dostanete maximální možnou hloubku ostrosti. A o to nám v krajině jde. Této optimální délce zaostření se říká hyperfokální vzdálenost. Osobně nemám rád fyziku ani matematiku, takže vás tu rozhodně nechci učit nějaké vzorečky, naštěstí to jde i bez nich.


foto: Martin Lukeš - čas 1/125s - clona f/7.1- ISO 200
Nikon D90 tělo + Nikon 16-85mm f/3,5-5,6 G AF-S DX ED VR

Jedním ze způsobů, jak se vyhnout složitému počítání, je použití tzv. Tabulky hyperfokální vzdálenosti. Ta má ve dvou osách clonu a ohnisko a v průsečíku naleznete, kam máte ostřit, abyste docílili maximální hloubky ostrosti. To ale platilo u kinofilmových fotoaparátů, kde byla jasně definována velikost filmového pole (24x36mm) a neexistoval pojem rozlišení. V dnešní době digitálů tedy už tato tabulka není zcela přesná. Existuje ale celá řada jiných možností jak se ke správné zaostřovací vzdálenosti dostat. A jednou z nich jsou chytré aplikace, které lze stáhnout do mobilních telefonů, tabletů a dnes už dokonce i do některých fotoaparátů, které mají operační systém Android.


foto: Martin Lukeš - čas 1/320s - clona f/9 - ISO 200
Nikon D90 tělo + Nikon 16-85mm f/3,5-5,6 G AF-S DX ED VR

V internetových obchodech s aplikacemi jich najdete opravdu nepřeberné množství. Některé jsou zdarma, jiné placené, jedny mají i českou lokalizaci a jiné jsou pouze v angličtině, zkrátka chce to najít si tu, která vám bude vyhovovat. Při vyhledávání vám hodně pomůže zkratka „DOF“ což je z anglického spojení DEPTH OF FILED, tedy hloubka ostrosti. Osobně jsem si docela oblíbil jednu aplikaci, kterou v současné době používám. Jmenuje se „HyperFocal Pro“. Je sice v angličtině, ale líbí se mi na ní, že je jednoduchá, přehledná, obsahuje i nejnovější modely fotoaparátů a hlavně je zdarma!


foto: Martin Lukeš - čas 1/125s - clona f/6.3 - ISO 100
Canon EOS 300D DIGITAL  + Canon EF-S 18-55mm f/3,5-5,6

HyperFocal Pro

Po otevření aplikace na chytrém zařízení stačí vyplnit typ fotoaparátu, ohnisko objektivu, clonové číslo a na jakou vzdálenost ostříte. Během okamžiku vám aplikace jednoduše graficky znázorní odkud, kam bude od roviny snímače zaostřen a zároveň vám vypočítá hyperfokální vzdálenost. Díky tomu můžete přehodnotit zaostření a změnit ho tak, aby bylo na snímku ostré všechno. Pokud se naučíte s hyperfokální vzdáleností pracovat, už se vám nebude stávat, že byste měli část fotografie ostrou a část neostrou.



Někdo může namítnout - jak mám zjistit, na jakou vzdálenost ostřím? Tato otázka je určitě na místě. Kdo to chce mít opravdu přesně, může si zakoupit například dálkoměr. To ale není levnou záležitostí. Takže tady si musí každý poradit, jak umí. Měl bych ale jeden tip. Zjistěte si, jaké je vaše nejoblíbenější ohnisko a jakou clonu nejčastěji používáte. Dejme tomu, že vlastníte Nikon D7100 a objektiv s ohniskem 16-85mm. Krajiny fotografujete nejčastěji na ohnisko 16mm a clonu 14. Hyperfokální vzdálenost je v tomto případě 0,971m. Odměřte si provázek, dlouhý 97cm a ten můžete mít stále u sebe. Nezabírá vám žádné místo a do brašny se vždycky někam vejde. V případě potřeby ho natáhnete a díky němu budou všechny vaše krajinky dokonale zaostřeny, tedy s maximální hloubkou ostrosti. Ti šikovnější si mohou na provázek barevným fixem vyznačit metry, desetiny metru a centimetry a používat ho v terénu jako jednoduché, ale velmi přesné pásmo.


foto: Martin Lukeš - čas 1/125s - clona f/9 - ISO 200
Nikon D90 tělo + Sigma 10-20mm f/4,0-5,6 EX DC HSM pro Nikon

Difrakce

Znát správnou zaostřovací vzdálenost, má ještě jednu ohromnou výhodu. Nemusíte vždy nutně pracovat s nejvyšší clonou pro docílení správné hloubky ostrosti. Selský rozum sice říká, že nejvyšší clonou docílíte maximální hloubky ostrosti, ale to platí pouze z pohledu matematického. Jednoduše řečeno to platí, pokud použijete dokonalý objektiv bez optických vad. A takový bohužel zatím neexistuje. Řiďte se tedy, podobně jako u provozní rychlosti v autě, tím, že maximální nemusí být optimální. Při vysokých clonách objektivy ztrácí na kresbě a fotka pak může být tak „rozpitá“, že vlastně ani nepoznáte kam je zaostřeno a jak velká je hloubka ostrosti. Všeobecně mají objektivy nejlepší kresbu při středních hodnotách clony, tedy někde kolem f/7,1 – f/11. Každý objektiv to má ale trochu jinak. Pokud tedy vlastníte zrcadlovku, doporučuje se na krajiny používat clonu někde mezi f/8 – f/16. To je takový kompromis mezi proostřením scény a kresbou objektivu.


foto: Martin Lukeš - čas 1/30s - clona f/16 - ISO 100
Nikon D800 tělo + Tamron AF SP 24-70mm f/2,8 Di VC USD pro Nikon

Možná si řeknete, že jste si v životě nepomysleli, jaká je focení krajinek věda. Každý žánr má své. Pokud si ale osvojíte těchto pár základních rad, jak se poprat s ostřením a proostřením scény, zase se posouváte kousek dál a vaše fotografie budou zase o něco dokonalejší. A o to nám fotografům přece jde.


foto: Martin Lukeš - čas 1/13s - clona f/16 - ISO 100
Nikon D800 tělo + Tamron AF SP 24-70mm f/2,8 Di VC USD pro Nikon



Zobrazeny komentáře (17 - 1)

  • 17

    Bouška

    Dobrý den, zaostřování na hyparfokální vzdálenost má smysl tehdy, když chcete maximálně využít hloubky ostrosti. Pokud ale v záběru nemáte popředí, nemá cenu ostřit na hyperfokální vzdálenost. Nicméně zaostřit můžete samozřejmě i ručně nastavením zaostřovací vzdálenosti na objektivu.

    Luděk Bouška - Megapixel, Šéfredaktor magazínu, Lektor fotografických kurzů, 18.04.2016 | Reagovat

  • 16

    Avatar

    Dobrý den, rád bych se informoval, a upřesnil si některé informace o hyperfokální vzdálenosti. Zajímá mě, zda se hyperfokální vzdálenost používá pouze v případech, kdy si přeji, abych měl zvýrazněné jak popředí, tak pozadí? Pokud nebudu mít žádné popředí, tedy nebudu mít kam ostřit, hyperfokální vzdálenost nemusím používat a zaostřím na „něco“ pouze AF? Zajímá mě především focení ulic měst a jeho panoramat, kdy si budu přát mít na fotografii vše kompletně ostré, ale bude přede mnou pouze třeba řeka. Další věcí, kterou bych si přál usnadnit je právě ostření na „něco“ ve výsledné hyperfokální vzdálenosti. Používám Canon 700D + Sigma 17-50 a při cloně f/8, ohnisku 17mm a jednoho metru objektu v popředí, mi vychází, že má zaostřit cca na dva metry. Musím vždy ostřit na to „něco“ nebo stačí manuálně na objektivu nastavit 2 metry/7 stop a výsledek bude totožný? Pokud ano, tak bych si tímto odpověděl na první otázku, protože pokud není žádná věc v popředí a budu chtít ostřit na hyperfokální vzdálenost, jednoduše budu manuálně nastavovat na objektivu vždy 7 stop a budu mít vystaráno. Nebo si to představuji jako Hurvínek válku? :-) Děkuji za odpověď.

    Martin, 18.04.2016 | Reagovat

  • 15

    Lukeš

    Reaguje na (13) | Děkuji za upozornění, již jsem chybu opravil. Zřejmě nějaký šotek :)

    Martin Lukeš - Megapixel, Šéfeditor galerie, Lektor fotografických kurzů, 22.04.2015 | Reagovat

  • 14

    Bouška

    Reaguje na (13) | Dobrý den, máte pravdu, kolega to nejspíš špatně spočítal. Hyperfokální vzdálenost je (se 16mm objektivem zacloněným na f/14  a nasazeným na Nikon D7100) 97 cm.

    Luděk Bouška - Megapixel, Šéfredaktor magazínu, Lektor fotografických kurzů, 22.04.2015 | Reagovat

  • 13

    Avatar

    Ať počítám jak počítám, inzerovaná hyperfokální vzdálenost mi vychází na úrovní 0,6 - 0,8 metru pro APS-C fotoaparáty s inzerovanými hodnotami. Kde je chyba?

    Martin, 21.04.2015 | Reagovat

  • 12

    Bouška

    Reaguje na (11) | Dobrý den, ano, je to správně. Ale jde to i naopak, tedy nejdřív zaostřit (klidně manuálně) a pak komponovat a měřit expozici.

    Luděk Bouška - Megapixel, Šéfredaktor magazínu, Lektor fotografických kurzů, 13.04.2015 | Reagovat

  • 11

    Fiala

    Reaguje na (6) | Reaguje na (7) | Dobrý den, chtěl jsem zeptat postupem komponování a měření s expozice - pan zdepo se již dotazoval, ale nenašel jsem přesnou odpověď...cituji : "jinak jestli to dobre chapu, pri pohledu do vzdalene krajiny (s vyraznym kamenem v popredi) namirim fotak v kompozici, namerim a zamknu expozici, pak zaostrim na hyperfokalni vzdalenost (treba 2-3m pred sebe), vratim se na puvodni kompozici a exponuji" je ten tento postup správný ? děkuji Vám za odpověď Fiala

    Petr Fiala, 10.04.2015 | Reagovat

  • 10

    Avatar

    Reaguje na (9) | Mnohokrat dekuji ! Musim sehnat nejake zarizeni s Androidem a vyzkouset tabulku... Pokud to tedy vse chapu dobre, tak i treba pri foceni kvetiny, houby apod., je lepe ostrit na nejblizsi hranu, prip. malinko pred objekt a priclonit ? Pokud to nepomuze, zbyva jen slozeni z vice snimku v Combine ZP...

    zdepo, 11.12.2014 | Reagovat

  • 9

    Bouška

    Reaguje na (8) | Dobrý den, ano, pokud chcete dosáhnout maximální hloubky ostrosti, je potřeba nastavit vysoké clonové číslo a zaostřit na hyperfokální vzdálenost. Pokud fotíte vzdálenou scénu, je hloubka ostrosti tím větší, cím delší je vzdálenost, na kterou zaostřujete. Zkuste si do aplikace zadat všechny vstupní údaje a dostanete vypočtenou vzdálenost, na kterou byste měl zaostřit. Pokud ji nemůžete naměřit, klidně ji jen odhadněte. Je to vždy lepší, než zaostřovat na nekonečno (například na vzdálený horizont).

    Luděk Bouška - Megapixel, Šéfredaktor magazínu, Lektor fotografických kurzů, 10.12.2014 | Reagovat

  • 8

    Avatar

    Reaguje na (7) | Aha, dekuji za vysvetleni. Nevim jestli to dobre popisuji ale jak tedy nejjednoduseji dosahnout toho, aby bylo vse ostre pri foceni pohledu do krajiny - kde neni zadne dominantni popredi ? Ostrit na tu cca spodni tretinu obrazku ? Nebo do toho "subject distance" zadavat nekonecno ? ( jak by se to nekonecno vlastne zadalo? :) ) A je ten muj minuly popis situace spravny ( abych mel ostry kamen i nejvzdalenejsi pozadi )? Mel bych zadat vzdalenost kamene nebo "nekam dal" ? Dekuji za pomoc.

    zdepo, 10.12.2014 | Reagovat

  • 7

    Bouška

    Reaguje na (6) | Dobrý den, difrakce se při vyšších clonových číslech samozřejmě projeví, jsou ale situace, kdy mírné zhoršení kresby zase tak nevadí. V levé části obrázku jsou vstupní údaje pro konkrétní situaci, tedy typ fotoaparátu, typ objektivu, použité clonové číslo a konkrétní zaostřovací vzdálenost. Program tak spočítá přesný průběh hloubky ostrosti. Pokud ostříte na hyperfokální vzdálenost, využíváte maximální hloubku ostrosti, jaké lze při daném clonovém čísle dosáhnout. Žádný další háček v tom není.

    Luděk Bouška - Megapixel, Šéfredaktor magazínu, Lektor fotografických kurzů, 09.12.2014 | Reagovat

  • 6

    Avatar

    Dobry den, doporucujete zde pouzivat clony cca 8-11 ale v ukazkach je spousta fotek na clonu 13, 16, 22... u nich difrakce nehrozi ? A jeste ne uplne dobre chapu obrazek/tabulku HyperFocal Pro - mohu se zeptat co znamenaji udaje v leve polovine ? Jinak jestli to dobre chapu, pri pohledu do vzdalene krajiny (s vyraznym kamenem v popredi) namirim fotak v kompozici, namerim a zamknu expozici, pak zaostrim na hyperfokalni vzdalenost (treba 2-3m pred sebe), vratim se na puvodni kompozici a exponuji... Ve vysledku budu mit ostre vse nebo to ma jeste nejaky hacek ? Mnohokrat dekuji.

    zdepo, 09.12.2014 | Reagovat

  • 5

    Bouška

    Reaguje na (4) | Dobrý den, ano, v ideálním případě je samozřejmě dobré ostřit na objekt ležící přesně v hyperfokální vzdálenosti.

    Luděk Bouška - Megapixel, Šéfredaktor magazínu, Lektor fotografických kurzů, 24.11.2014 | Reagovat

  • 4

    Avatar

    Jestli tomu dobře rozumím , v případě že budu chtít využít maximální hloubku ostrosti je dobré při komponování budoucího obrazu myslet i na hmatatelný bod který bude součástí fotky a bude v hyperfokální vzdálenosti? Nebo zaostřit např. Pokud to budou ty 2 m před sebe a pak s namáčknutím změnit kompozici a fotit?

    Jarek, 21.11.2014 | Reagovat

  • 3

    Avatar

    Pane Bouško díky za výborný metodický článek. Dozvěděl jsem se mnoho nového. Ještě jednou díky !

    Jindřich Kuneš, 02.11.2014 | Reagovat

  • 2

    Bouška

    Reaguje na (1) | Dobrý den, ano, je to tak, pokud potřebujete využít maximální hloubku ostrosti, tedy pokud má krajinářský záběr výrazné popředí (což bývá důležité pro zdůraznění prostoru), je dobré ostřit na tzv. hyperfokální vzdálenost, která je v uvedeném konkrétním případě cca 2 m. Pokud fotíte na velkou vzdálenost, samozřejmě nemusíte "zbytečně" ostřit na popředí, když tam žádné není...

    Luděk Bouška - Megapixel, Šéfredaktor magazínu, Lektor fotografických kurzů, 21.10.2014 | Reagovat

  • 1

    Avatar

    Dobrý den, asi moc dobře nerozumím, co týče popisovaného ostření při focení krajiny pro zachování nejlepší,nebo maximální hloubky ostrosti. V článku se píše např.-pomocný odměřovací provázek vzdálenost např, 2173 cm při použití objektivu 16-85, tak při ohnisku 16 mm do spodní třetiny obrázku. To tedy mám zaostřit cca 2.metry před sebe ? Když chci fotit vzdálenou krajinu ? Jak potom zaostřím obrázek krajiny, kde bude jen vzdálená daleká krajina ? Nebo spodní okraj obrázku bude někde na 100 metrech,atp. ? Děkuju za odpověď . S pozdravem, Motyčka P.

    Petr Motyčka, 20.10.2014 | Reagovat

Vložit nový komentář

: *

:

: *


Tip: odkaz na konkrétní komentář vytvoříte tak, že napíšete jeho číslo do hranatých závorek. Příklad: [1] na webu zobrazí odkaz na komentář číslo 1

Komentáře slouží ke zveřejnění vašeho názoru, děkujeme za vaše příspěvky. Jako provozovatelé této diskuse si vyhrazujeme právo na odstranění nevhodných komentářů.


Související články

  • Srovnávací test šedých ND filtrů Blog Srovnávací test šedých ND filtrů

    Luděk BouškaAktualizováno: 16. 8. 2016 v 10:10

    Šedé filtry se často používají v situacích, kdy potřebujete dosáhnout dlouhých expozičních časů, i když to příliš velké množství světla nedovoluje. Tedy především při krajinářské fotografii, když je vaším záměrem…

  • Jak využít drony pro kreativní krajinářskou fotografii Krátce Jak využít drony pro kreativní krajinářskou fotografii

    Luděk BouškaVydáno: 9. 8. 2016 v 14:22

    Reuben Wu je umělec s hlubokým zájmem o nové technologie, které mohou podporovat nové formy výtvarného vyjádření. Použil výkonné světlo připevněné na dálkově ovládaný dron a pomocí špičkového středoformátového přístroje…

  • Jan Stria - rozhovor s vítězem soutěže DYNAMICKÁ KRAJINA Rozhovory Jan Stria - rozhovor s vítězem soutěže DYNAMICKÁ KRAJINA

    Martin LukešVydáno: 6. 6. 2016 v 10:06

    Před pár dny jsem na sobotním workshopu Megapixelu potkal nenápadného a skromného chlapíka, kterým byl Jan Stria, vítěz měsíčního kola na téma DYNAMICKÁ KRAJINA, naší celoroční fotografické soutěže. Jeho krajinné motivy…

  • Březnové soutěžní téma – DYNAMICKÁ KRAJINA Blog Březnové soutěžní téma – DYNAMICKÁ KRAJINA

    Martin LukešVydáno: 4. 3. 2016 v 11:24

    Přelom zimy a jara je ideální období pro dramatičtější krajinářskou tvorbu. Slunce nevychází tak brzo a nezapadá tak pozdě, občas se přežene nějaká ta bouřka a oblohu stále ještě zdobí hustá oblačnost. I to byl důvod,…

  • Vyhodnocení soutěže - SVĚTLO V KRAJINĚ Blog Vyhodnocení soutěže - SVĚTLO V KRAJINĚ

    Martin LukešAktualizováno: 18. 8. 2015 v 10:04

    Krajina je již druhým rokem patrně nejoblíbenějším tématem naší celoroční fotografické soutěže. Fotografií se sešlo mnohem více než v jiných kolech a kvalita mnoha z nich nás velmi mile překvapila. Nejen, že se v…

Doporučené produkty

Doporučené stránky

  • Jak fotit krajinu

    Tento fotografický a v podstatě i výtvarný žánr, patřil vždy k těm nejpopulárnějším jak mezi profesionálními fotografy, tak i mezi těmi amatérskými.…

  • I cesta může být cíl

    Máme tu závěrečné kolo naší celoroční fotografické soutěže a rozhodli jsme se, že poslední téma necháme trochu volnější. Fotografování, a to rodinné…

  • Světlo v krajině

    Fotografie krajinek jsou v letním období zřejmě tím nejčastějším a nejoblíbenějším tématem většiny fotografických nadšenců. Nejen že jsou k focení…

Fotografie z galerie

Přejít do galerie

Související články

Nejbližší události

Nové recenze

Přihlásit

Přihlásit pomocí Facebooku

nebo e-mailem


Košík

Způsoby doručení

Doprava zdarma od 10 000 Kč

Nahrát fotku

Do fotosběrny Do galerie

Do fotosběrnyDo galerie

Používáme cookies, abychom Vám mohli nabídnout nejlepší možné služby na našich webových stránkách. Dozvědět se víc.
Souhlasím